Láska je smrtí
Ráno jsem se probudila,
venku byla ještě tma,
svíčku jsem si rozsvítila,
dotkla se mě ruka tvá.
Cítila jsem na své šíji
prstů dotyk letmý jen,
minuta za minutou míjí,
všechno to byl pouhý sen.
Sdílím sama svoje lóže,
tvůj dotyk na mně ulpívá,
můj matný odraz v ostří nože
ponuře se usmívá.
Už dávno si mi odešel,
tvé dlaně stále cítím,
můj čas právě nadešel,
do propasti se řítím.
Po tváři mi slza kane,
prsa čepel nože hladí,
chladný větřík z venčí vane,
šílenství a smrt mě svádí.
Jdu za tebou do hrobu tvého,
má láska roste stále víc,
nořím nůž do těla svého,
vidím tebe a dál nic.
Smrt mě vzala za ruce,
všechny kosti drtí,
bodá mi dýku do srdce...
neb láska je smrtí!
Komentáře
Přehled komentářů
"Milý" magicu, tahle báseň za prvé vznikla už hooodně dávno, za druhé - nic nevypovídá o mně:-), já bych v životě žádné sebevraždy nepáchala, s tímto nanejvýš nesouhlasím a za třetí - za webu Ludvíka Černého Tě rozhodně neodblokuju.:-) Na Tvoje nesmysly nikdo není zvědavý...
Odvaha...nebo zbabelost?
(magic, 12. 11. 2009 1:48)Jestli mas odvahu ke komunikaci,tak me odblokuj na L.Cerneho strankach,a ja ti napisu pravdu o Orliku.Ale tu, Ty nechces slyset ze?Zbabela a podelana ses na to dost....
to se dalo cekat..
(magic, 12. 11. 2009 1:44)Vedel jsem davno,ze nejsi zcela psychicky v poradku,ale omlouval jsem si to Tvym vekem,kdy se holcicka formuje do dospele zeny....toto dilko,me utvrdilo,ze spachani sebevrazdy v Tvojem pripade nebude nic mimoradneho a da me odpoved na par otazek ohledne Tve specificke uchylky...
magic:
(Michaela, 12. 11. 2009 10:50)