Funebrák
22. 12. 2008
Když chmury noci odezní,
i temno dne jej uvězní
ve spárech smrti vábivé,
v temnotě černé, mrazivé.
V urnovém háji
jako ve vysněném ráji,
v zasněženém kraji
sny o mrtvých se zdají.
Pozůstalí pláčou dál,
byť funebrák by rád se smál,
však nic mu není k radosti,
štěstí nemá za dosti.
Umrlčí nad ním visí ruka,
působí mu hrozná muka,
jak zbavit se té zátěže,
jež vsadila mu otěže?
Utéct smrti z dosahu?
Složit živým přísahu?
Ne, nemůže jí uniknout,
do světa živých proniknout.
Jediné, co zbývá snad...
podat se té smrti rád...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
